Češi zchudli o 170 miliard a jejich reálné mzdy klesají nejvíce mezi zeměmi OECD. Česká republika nyní prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. Jsme krůček od ekonomické katastrofy.

K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard Kč. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou v úterý novinářům představil její analytik Vít Hradil. Reálné mzdy podle něj ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Důvodem je vysoká inflace.

„Objem mezd, který by čeští zaměstnanci v roce 2022 museli dostat navíc, aby si zachovali životní úroveň z roku 2021, dosahuje 170 miliard Kč. Právě o tolik se tedy letos budeme muset uskromnit," uvedl Hradil.

Průměrnému českému zaměstnanci, který pracuje na plný úvazek, tak podle něj za celý rok 2022 bude k dosažení předchozího životního standardu scházet 40.000 korun, tedy 3300 Kč měsíčně. Reálná kupní síla se tak vrátí zpět v čase do roku 2018, vypočetl analytik Vít Hradil.

Hlavní důvody pro výrazný převis spotřebitelské inflace nad růstem mezd jsou podle analytika rusko–ukrajinská válka a z ní vyplývající geopolitický konflikt mezi Západem a samotným Ruskem, a pandemie covid–19. Jedním z důsledků války bylo omezení dodávek ruských fosilních paliv do Evropy a následný dramatický růst jejich ceny. Pandemie způsobila globální snížení nabídky, když se omezovaly výrobní a přepravní kapacity.

„Na tuto krizi vlády a centrální banky reagovaly razantním uvolněním hospodářských politik, když obyvatelstvu dopřávaly štědré podpůrné programy a snadný přístup k úvěrům. Opatření udržela zvýšenou poptávku, jejíž náraz na omezenou nabídku způsobil všeobecný růst cenové hladiny," uvedl dále analytik.

Analýza na základě svého statistického modelu odhadla, že tento vývoj se projeví v letech 2022 až 2024 růstem počtu krádeží, vyšší spotřebou alkoholu, nárůstem rozvodů, zhoršením vnímaného zdravotního stavu, přibýváním sebevražd, zvýšením podílu mladistvých mimo školu i zaměstnání a snížením důvěry ve vládu. Neočekává naopak zhoršení úmrtnosti novorozenců, naděje dožití a četnosti vražd.